Stromky vysazené v Klimagreenu již chladí naší krajinu ! (Projekt ATCZ142)

 

Loga_klimagrun.JPG

Aktuálně z TERÉNU (projekt ATCZ142 - Klimatická zeleň)

Již první měření našich výsadeb na Jižní Moravě hezky ukazují že i mladý stromek , ač v malém může poskytnou stín s vyšší vlhkostí a nižší teplotou vzduchu. Ve strážnickém skanzenu proběhlo 29.6 v poledních hodinách komunitní měření v rámci strážnických slavností a naměřené hodnoty vyrazili dech. Na slunci téměř 56 C a jen 18% vlhkost vzduchu, kdežto ve stínu stromků bylo jen 30 C a 49% vlhkost  a ve stínu velké hrušně bylo příjemných 26 C a osvěžující vlhkost 64%. Teplota ve stínu budovy byla 33,5 stupňů a 40% vlhkost.

 

V praxi jsme si ověřili moto našeho projektu VÍCE STROMŮ - LEPŠÍ KLIMA.

 

Str  Skanzen 29 6 V Pude Na Slunci  63 Vlh  31 3 C
Str  Skanzen 29 6 V Pude Ve Stinu 75 Vlh 23 7 C
Str Skanzen 29 6 Mereni Klimagreen Ve Stinu A Na Slunci
Str Skanzen 29 6 V Pude Ve Stinu 86 Vlh 22 7 C
Str Skanzen 29 6 Ve Stinu Na Pude 49 Vlh 29 9 C
Str Skanzen 29 6 Ve Stinu Na Pude Velky Strom 64 Vlh 26 1 C
Str Skanzen 29 6 Ve Vzduchu Na Slunci  18 Vlh 55 8 C

Projekt obnovy krajiny jižní Moravy soutěží v Adapterra Awards

Blatnička, 1.8.2019 – Zemědělec z Blatničky obnovuje tradiční, pestrou a malebnou krajinu jižní Moravy. Bojuje tak s výkyvy počasí, změnami klimatu i ztrátou biodiverzity v zemědělské krajině. Přihlásil se do soutěže Adapterra Awards. S projektem postoupil do finálního hlasování, kde se uchází o sympatie veřejnosti.

„Takhle to dál nejde,“ uvědomoval si Martin Smetana ještě jako student botaniky, zoologie a ekologie na Masarykově univerzitě v Brně, když při svých cestách po Slovácku viděl extrémně zorněnou krajinu, která pohledem odborníka evidentně strádala.

Tisíce malých políček byly v minulém století sloučeny do velkých lánů orné půdy. Kdysi pestrá kulturní krajina kypící životem se proměnila v biologickou poušť téměř bez života. Vymizela spousta druhů hmyzu, ptáků i hezkých kytek. Kvalitní ornice, jež vznikala tisíce let, se začala ztrácet z nedohledných scelených polí o výměře desítek až stovek hektarů kvůli vodní i větrné erozi.

„Když se v roce 2015 naskytla příležitost nakoupit ornou půdu a začít na ní ihned ekologicky hospodařit, neváhal jsme ani chviličku,“ říká Martin Smetana. Nově nabyté pozemky zalučnil osivem ze zbytků zachovaných druhově bohatých luk v nejbližším okolí. Travnaté pásy rozdělily 65 hektarů nedozírných lánů monokultur na menší políčka o výměře 1-10 ha. Postupně zde přibyly remízky, stromořadí, krajinotvorné sady a na části území i ekologické produkční sady.

Brzy se kolem zemědělce vytvořila komunita lidí, kterých svými aktivitami zaujal, a rozhodli se ho podpořit. Založena byla také třešňovka – Sad zamilovaných. Tento nápad vznikl zcela spontánně na svatého Valentýna 2018 jako alternativa nákupu růží na jedno použití. Místo nich si zamilovaní mohli koupit „jednu kytku na celý život“ a sami si ji vysadit. Nyní sem na prvního máje jezdí za polibkem pod svou rozkvetlou třešeň.

Společně vytvořili prostor pro přírodu i lidi. Zemědělská krajina ožila a opět se stala destinací. O Víkendu otevřených zahrad zde probíhají komentované procházky hrušňovými sady, ve kterých roste již na 100 odrůd hrušní. Za svou třešní sem jezdí jejich zamilovaní majitelé. Za inspirací zájemci o ekologické a trvale udržitelné zemědělství, dokonce až z Azorských ostrovů, Bulharska a Rumunska.

„Když jsem narazil na výzvu přihlásit se do soutěže Adapterra Awards, měl jsem pocit, že byla vypsána právě po můj projekt.“ Je to soutěž, ve které nejde o to vyhrát, ale zviditelnit dobré nápady a inspirovat nimi ostatní. „Neváhal jsme ani chviličku. Sepsal jsem, co se na Zálúčí u Blatničky udělalo za 3 roky a podal přihlášku. Bylo milým překvapením, když se mi ozvali organizátoři soutěže, kdy se mohou přijet na můj projekt podívat.“

Projekt nadchl desítky dalších lidí. Někteří spolupracují přímo na projektu na Zálúčí, jiní začali dělat podobná opatření na svých pozemcích. Mám radost, že z malého ostrůvku pozitivní deviace se stává veliký ostrov. Je to zvláště důležité v době, kdy je naše krajina sužovaná výkyvy počasí. Zrealizovaná opatření totiž výrazně přispívají k jejich zmírnění.“ hodnotí dosažené výsledky Martin Smetana a dodává, že i kdyby ve veřejném hlasování se svým projektem neuspěl, důležité pro něho je, že získal příležitost inspirovat další lidi.

Více o projektu Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky na www.farmablatnicka.eu/zaluci/

 

190612 05 Blatnicka 01m
190612 05 Blatnicka 02m
190612 05 Blatnicka 03m
190612 05 Blatnicka 04m
190612 05 Blatnicka 05m
190612 05 Blatnicka 06m
190612 05 Blatnicka 07m
190612 05 Blatnicka 08m
190612 05 Blatnicka 09m
190612 05 Blatnicka 10m

 

"Zasaďme Česko" 26.-27.října 2019

Tak se nazývá akce iniciovaná ze strany Pago Pago - Paradise Garden Organisation

Výsadby bylin, keřů a stromů budou probíhat ve všech krajích České republiky.

Společným podzimním výsadbovým dnem v roce 2019 bude so a ne 26.-27. října - „Sázení bylin, keřů a stromů“

Cílem akce je společné sázení bylin a dřevin v katastru obce kde bydlím, zlepšit své životní prostředí, podpořit život. Vytvářet místa v krajině kde žiju, kam rád zajdu, jsou mi blízká.

1.Výsadba

Sázíme na trvalé stanoviště především ovocné dvouleté dřeviny vypěstované z osiva ušlechtilých odrůd ovocných dřevin a trvalky v hustém sponu do řad (1*1m), které jsme si sami napěstovali ze semen zdravých stromů, ušlechtilých odrůd a bylin v naší obci, případně koupili špičáky očkované na semenných podnožích v blízké školce. V obci kde sázíme zakládáme genofondové sady jejichž součástí jsou matečnicové stromy. Obecní školky dřevin a trvalek. Do výsadeb sázíme, vyséváme stromy, keře, byliny a to jak cílové dřeviny, tak pomocné dřeviny - olše lepkavá, bříza, osika podporující růst cílové kultury. Zvyšují kvalitu půdy a tím kvalitu cílových dřevin.

2.Co sázíme

Semena získáme z vlastního sběru, od dětí ve školách, z moštáren, pasírek, zpracoven ovoce, semenářských závodů. Dřeviny vypěstované ze semen a vysazené do věku dvou let na trvalé stanoviště, nebo přímo z výsevu na trvalé stanoviště mají kůlový kořen, který jim umožňuje odolávat suchu, mrazu, okusu zvěří, je pro ně vítaný zápoj další vegetace a podporují život v půdě.

3.Údržba

Roubovat můžeme na trvalém stanovišti, ale nemusíme. Přirozený nástup plodnosti generativně množených ovocných dřevin je 8-12 rokem, kdy dosahují pohlavní dospělosti. U ořechů 16-24 rokem. Vysazené stromky nezaléváme, pouze natíráme terminální pupeny proti zimnímu okusu zvěří, trávu mezi stromky vyžínáme sporadicky max. jednou v roce pouze kolem stromků, posečenou trávu ponecháme na místě. Platí čím více vegetace na 1m2, tím více vody, života v půdě a stabilnější klima. Výsadbu udržujeme mechanickou probírkou v souvislém vegetačním zápoji, po nástupu plodnosti ponecháme na stanovišti zdravé dřeviny s žádanými plody.

 

Více informací naleznete pod odkazem : https://kpustovalova.wixsite.com/pagopago/zasadme-cesko

 

Seminář "Praktické ukázky ke zmírnění dopadů klimatických změn v jihomoravské krajině"

seminar jmk

 

Cílová skupina: starostky a starostové z území Jihomoravského kraje                

Místo konání semináře: BVV, pavilon G2, podium URBIS Smart City,

Zahájení registrace: od 09:30 hodin v BVV na podiu URBIS Smart City pavilon G2

Den a doba konání semináře: 6. června 2019 od 10:00 do 12:15 hodin

Organizační záležitosti: k bezplatné registraci na seminář dostanou účastníci volný vstup na veletrh URBIS a volný vjezd do areálu BVV (bude možný branou č. 9), drobné občerstvení na semináři bude zajištěno

Program semináře:

 

09:30 – 10:00 Prezence

10:00 – 10:10 Přivítání účastníků

 Ing. Petr Hýbler, člen rady Jihomoravského kraje

10:10 – 10:45 MŽP, MZE

Koncepce ochrany před následky sucha a plánované dotace pro obce v letech 2019-2020.

                   

10:45 – 11:00  Co je třeba ke stavbě malé vodní nádrže?/ Zkušenosti s realizacemi vodohospodářských staveb v rámci pozemkových úprav

 Ing. Jaroslav Tměj, Českomoravská komora pro pozemkové úpravy

11:00 – 12:00 Příklady dobré praxe z obcí Jihomoravského kraje

Židlochovice (mokřad) Kuželov, Borkovany, Kozlany (vodní nádrže), Železné (biocentrum)

12:00 – 12:15 Závěrečná diskuse

Seminář je organizován v rámci projektu Jihomoravského kraje „Zajištění činnosti Regionální stálé konference pro území Jihomoravského kraje II“, který je spolufinancován z Operačního programu Technická pomoc pro období 2014 - 2020.

Přihlášení je možné pouze elektronicky prostřednictvím webového odkazu:

https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=389324&TypeID=513

do 24.5.2019 včetně. Na základě přihlášení bude jednotlivým účastníkům prostřednictvím uvedeného e-mailu zaslána do 31.05.2019 vstupenka a parkovací karty v areálu BVV.

Kontaktní osoby:

Mgr. Tomáš Kubíček, tel.: 541 651 363, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Jan Lachout, tel. 541 651 367, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pavel Fišer, tel. 541 651 348, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Budeme se těšit na setkání s Vámi.