Zdánlivá samozřejmost pro lidstvo aneb jakou hodnotu má strom?

Kalifornský úřad pro lesy a prevenci požárů propočítal, že jediný strom žijící 50 let ve městě přispěje za dobu svého života tzv. ekosystémovými službami v přepočtu 7 až 8 miliony Kč. Ty zahrnují například produkci kyslíku, absorbci CO2 (je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu), recyklování vody, zadržování vláhy v půdě, zachytávání polétavého prachu, odpařování vody, zabraňování erozi, obohacování půdy o živiny, pohlcování hluku, poskytování útočiště pro zvířata a řadu dalších organismů… Výpočty nezahrnuly cenu dřeva jako paliva nebo stavebního materiálu, ani funkci estetickou nebo hodnotu plodů.

Stromy zachycují také přízemní ozón, oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky, mj. i chlorofluorokarbony (CFC), které ničí ozonovou vrstvu (důsledek používání čisticích prostředků, ledniček a klimatizací). Jako větrolamy zabraňují škodám na úrodě a ztrátám množství půdy větrnou erozí v zemědělských oblastech. Jejich kořenový systém zpevňuje nestabilní břehy. A v neposlední řadě jsou lékem pro duševní zdraví – výhled do zeleně pomáhá zotavení ze stresových situací.

Stromy začaly růst na Zemi před zhruba 370 miliony let a umožnily evoluci pozemních zvířat, včetně savců. Na planetě roste kolem 100 000 druhů stromů, z toho 8 000 druhů je ohroženo vyhynutím a téměř 1 000 je ve velmi kritickém stavu. V Číně se během jednoho roku spotřebuje 80 miliard párů dřevěných hůlek určených na jedno použití. Jelikož z jednoho vzrostlého stromu lze vyrobit přibližně 4 000 párů hůlek, Číňané tak ročně vyhodí do odpadu zhruba cca 20 milionů stromů…

Hodnota papíru

• Z jednoho smrku lze vyrobit 80 000 archů kancelářského papíru formátu A4 nebo zhruba 6 800 výtisků deníku ve formátu A3 o 32 stranách
• 1 tuna vyrobeného papíru vznikne zpracováním 2,2 tuny kmenů stromů
• Přibližná roční spotřeba papíru jedné české domácnosti je 70 kg papíru
• 50 kg sběrového papíru může nahradit jeden strom (recyklovat tříděný papír lze až 7x)

Věděli jste, že:

• 1 000 litrů kyslíku průměrně vyprodukuje při fotosyntéze vzrostlý listnatý strom za jeden slunný letní den (člověk za stejnou dobu spotřebuje při dýchání okolo 300 l)
• 10 tun kyslíku vyprodukuje průměrně za rok 1 ha listnatého opadavého lesa mírného pásma (jehličnatý les o třetinu méně).
• 1 600 m2 je přibližná plocha, kterou zaberou listy z koruny vzrostlého stromu. Na každém čtverečním milimetru plochy je 50 až 100 průduchů, které regulují vypařování vody při „dýchání" stromu.
• 100 litrů vody denně odpaří vzrostlý, košatý, listnatý strom, což odpovídá energii asi 70 kWh (která se promění ve vodní páru místo v teplo – lze tedy říct, že funguje stejně účinně jako klimatizační jednotka o výkonu 3 až 5 kW).
• Ve vegetačním období zachytí 1 ha smrkového lesa 23 t prachu, borovicového lesa 36 t, bukového 68 t.
• Jeden hektar mladého bukového lesa v létě denně odpaří přibližně 300 hl vody.
• V letech 2003 až 2011 pokáceli silničáři v ČR přes 120 000 stromů. Pokud by se vysázely vedle sebe, mohly by podle sdružení Arnika lemovat cestu z Prahy do Říma.

STROM = 1 MILION KČ

Taková je podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny hodnota jednoho starého zdravého vzrostlého listnáče. Vykácením 110 stromů v aleji lemující silnici první třídy mezi obcemi Ždírec a Krucemburk na Vysočině v roce 2013 vznikla podle oficiální metodiky Ministerstva životního prostředí ekologická škoda až 100 milionů Kč.

Autor: Ivo Podskalský

Zdroj: National-geographic.cz